Evropský pohár v Rumunsku aneb moje první body do žebříčku. Jupí!

   Jako můj poslední závod jsem si vybral Rumunsko. Tato destinace mi přišla jako nejlepší šance na získání mých prvních bodů. Konkurence již měsíc před startem byla celkem nabitá, ale s Bratislavou se srovnávat nedá. Srovnal bych to spíše s evropským pohárem v Karlových Varech, který se konal dva týdny před týmto závodem, a kde jsem také nedokončil. Závod ve Varech pro mě nebyl prioritní, neboť jsem pár dní před závodem ležel doma nemocný.

  

  Do Rumunska jsme se vydali sami autem ve složení: Jan Volár, Kuba Powada, moje přítelkyně Romana Gajdošová a já. Dalším autem pak jel Tomáš Řenč s rodinou. Cesta byla celkem náročná, ale přežili jsme ji. Pár dní před závodem dost foukalo a tak se plavání v moři zdálo být nebezpečné. Na start se postavilo celkem 51 startujících. Našemu startu předcházel ženský závod, kde na 15.místě skončila má Romča. Pro ni to asi nebyl povedený závod, a po pokaženém plavání se toho už moc dělat nedalo. Blýskla se ale skvělým během a to patnácté místo je cenou útěchy. Plavání se tedy konalo v jezeře nedaleko moře, kde vlny byly také, ale byly aspoň menší. I tak plavání pro mě byl boj, ze začátku jsem na první bojce mohl být v první desítce, ale postupně jsem se propadal. Nakonec jsem z vody lezl v půlce startovního pole. Chytl první větší balík, který stíhal asi 5-6člennou skupinku uprchlíků, mezi kterými byl i Jan Volár. Už se zdálo, že jsme jim v patách, ale asi po 2/3 cyklistické části se povolilo, a tak se stalo, že jsme dojeli až s minutovou ztrátou. Bohužel pro mě první 2/3 byly náročné. Navíc několik závodníků z balíku nestřídalo a tak jsem sesedal z kola unaven a to je škoda, protože si myslím, že jsem měl na běhu navíc. I tak závod nevyšel na 100%, ale vyšel na 99%, tudíž jsem velmi spokojen a snad někdy příště to bude těch 100%. Možná proto mě triatlon stále baví, protože mám stále kde posouvat své hranice. Myslím, že mezeru mám obrovskou, jak v tréninku, tak v zkušenostech. 

Takže mým cílem je stále se zlepšovat, den ode dne, rok od roku...

Momentálně již mám dva týdny volno, a viděl bych to ještě na další tři. Ono se to nezdá, ale již od zimy jsem absolvoval běžecké závody a na jaře aquatlonové v létě potom triatlony. Tréninkový objem nemám příliš velký. I taky proto bych chtěl v přípravě na další sezónu se zaměřit na zlepšení své vytrvalosti a síly. Nechtěl bych také tolik závodit, ale spíše se zaměřit na důležité závody a do těch jít naplno, abych mohl dosáhnout co nejlepších výsledků. :)

 

  

Poslední závod českého poháru v Sokolově a vícemistr ČR v celém ČP.

Po nevydařených Karlových Varech jsem odcestoval opět až na druhou stranu republiky. Na závod jsme odjeli s přítelkyní a Ostravákama o den dřív. A tak jsme se v den závodu nemuseli stresovat, že něco nestihnem. Tento závod byl něčím zvláštní. Jednak jsem ho bral spíše jako povinnost, abych si vyjel co nejlepší místo do celkového ČP.
   A teď něco k závodu. Závod byl stejný, jak v minulých letech s vyjímkou cyklistické části, kde místo jednoho okruhu se jeli okruhy čtyři.
Start se mi vůbec nepovedl, a to hlavně proto, že jsem startoval až z druhé vlny. Postupně jsem se ale propracovával dopředu a nakonec vylezl na čele skupinky, která stíhala dva výborné plavce Kubu Powadu a Kubu Kočaře. Na kole se mi nejelo vůbec dobře, mockrát jsem nestřídal, a když už jo, tak jsem to kazil. Za co bych se však mohl i pochválit? Na kole jsem jel naplno, snažil jsem se za každou cenu udržet, a ikdyž jsem několikrát na skupinku ztrácel, vždy jsem si to docvakl. Bylo to opravdu těžké, jeden z nejtěžších závodů této sezony. Nakonec se naše skupinka v posledním kole roztrhla, a já byl bohužel v té druhé. Věděl jsem však, že musím pošetřit síly na běh. Do depa jsme dojeli spolu s Tomášem Řenčem a spol. A právě Tomáš zde zaběhl druhý nejlepší čas a já třetí. A proč jsme vlastně vyhráli, ale nebyli jsme nejrychlejší běžci? Martin Debnar totiž na kole měl problémy s řetězem a tak z naší skupinky odpadl a už nás nedojel. Se svým nejlepším během se dokázal vyšplhat až na třetí místo. Věřím, že kdyby se mu tento technický problém nestal, tak v Sokolově vyhrál.
 Skončil jsem tedy druhý v závodě a nakonec si zajistil druhé místo v celém českém poháru. Vyhrál František Linduška, který do Sokolova kvůli nemoci nepřijel.

Moje přítelkyně Romana Gajdošová v tomto závodě excelovala. Nejenomže vyhrála zde v Sokolově, ale vyhrála i celkový ČP. Gratuluji ji a jsem na ni pyšný! :)
Držte nám oboum palce do nové sezony. :)



Se závodem však být spokojen nemůžu, doufám že stihnu něco málo potrénovat a za dva týdny v Rumunsku to bude lepší.


Sportu zdar.
Kalda

První půlka sezóny: pokažený EP, Akademický mistr ČR a vícemistr ČR do 23 let (bronzový v elite)

  Po Evropském poháru v Bratislavě, kde jsem se neúspěšně pokoušel dostat na ME do 23 let, které se konalo v Rusku, přišla menší krize. Díky podpoře (zejména přítelkyně) jsem se z toho dostal. S plným počtem kreditů jsem ukončil první ročník na VUT (fakulta podnikatelská). Zlehka jsem se vrhl do tréninku a zaměřil se na zlepšení svých chybiček.
  O týden později jsem opět nechytil první balík na domácím závodě v Brně. Zde jsem sice zaběhl výborně, ale stačilo to pouze na sedmé místo. A tak jsem nad sebou začal pracovat, to zejména na plavecké části a depu. To byl květen, aneb nepodařený začátek sezony. Tak moc jsem se chtěl dostat na ME a možná i na MS, až se mi to vymstilo. Chtěl jsem se podívat do ciziny, ale to se mi nepodařilo a tak jsem si řekl, že se budu soustředit na domácí závody.
  V červnu se konal bezhákový závod na OH distancích v Račicích, na který jsem se netěšil a jel jsem tam téměř odevzdaný. Zaběhl jsem nejrychlejší čas z Čechů, rychlejší byl jen Rus. Skončil jsem celkově čtvrtý a sám jsem byl překvapen. Poté se konalo soustředění v Litomyšli, kde jsem na sobě hodně zapracoval, ale kvůli rodinným záležitostem jsem musel odjet o dva dny dříve. :( Z této zprávy jsem byl smutný, vůbec jsem to nečekal.

Ještě před tímto závodem jsem se ale stal Mistrem Evropy do 23 let v aquatlonu.
A především díky tomu, ale i díky krásnému centru se stal Kolín nad Rýnem mým oblíbeným místem.

19.7. MČR v olympijském triatlonu v Telči - 7.místo
  Strašné vedro, teplá voda a kopcovité kolo - tak bych charakterizoval závod v Telči. Po plavání jsme lezli s menší ztrátou a ikdyž se podařilo jednomu závodníkovi z naší skupiny první skupinu dojet, nám už se nepoštěstilo. Z druhého balíku nejrychlejší běh, ale po kole ztráta skoro tři minuty, a tak jsem sběhl během 10 km pouze jednoho závodníka z první skupiny. Čtvrý v kategorii do 23 let. I tak spokojenost :)

26.7. Akademické MČR - sprint - Mělník - 1.místo
  Opět pekelné podmínky. Přes 30°C a těžký běh vinicemi Mělníka. Tentokrát jsem zaplaval nad očekávání, a ikdyž nám dva triatlonisti ujeli na kole a dojeli s náskokem přes minutu, tak se mi podařilo zaběhnout nejlepší běh a nechat za sebou všechny závodníky. Nejenže jsem vyhrál svůj první závod českého poháru v elitní kategorii, ale také jsem se stal Akademickým mistrem ČR.

3.8. MČR ve sprintu - Tábor - 3.místo na MČR - 4.místo celkově - vícemistr ČR do 23 let
  Panovalo teplé počasí, na které jsem si už po dvou předchozích závodech zvykl. Na kole nám opět ujeli dva uprchlíci (Rus a Kuba Kočař). Ikdyž po prvním kole ze tří měli náskok pouhých 14 sekund, do depa přijeli s náskokem víc jak minutu a půl. Rus už měl vítězství jisté, a tak se bojovalo o další příčky. Druhý skončil olympionik Přema Švarc a třetí Martin Debnar, který mě přešpurtoval 200 metrů před cílem. S tímto závodem jsem asi nejvíce spokojen, protože konkurence byla velká, a já už cítím únavu a mezery v tréninku.
Díky tomuto závodu jsem se také dostal do čela Českého poháru. Bylo by báječné celý seriál českého poháru vyhrát. Důležitější jsou však závody na evropské scéně.

Tyto poslední podařené závody bych chtěl darovat dědovi :)

  A jak bude vypadat zbytek sezony?
Právě teď se nacházím na týdenním soustředění v Jeseníkách. Jsem tu již podruhé s týmovými kolegy. Soustředění je náročné a je zaměřené na všechny disciplíny, především však na nabrání síly v kopcích.
Příští víkend mě však čeká další závod evropského poháru a to konrétně závod na OH distancích v Karlových Varech. Po nevydařené Bratislavě mě čeká oprava právě zde. Kolo je zde velmi obtížné, jedno z nejtěžších, co se vůbec jezdí, tak jsem tedy zvědavý, jak já, anticyklista, tento závod zajede. Držte mi palce :)

HLEDÁM SPONZORA, KTERÝ BY MI CHTĚL SPONZORSKY POMOCI. BYL BYCH MOC RÁD ZA SPOLUPRÁCI. případní zájemci pište na mail: Kalus.Jirka@seznam.cz :)

Kdyžtak pište na mail: Kalus.Jirka@seznam.cz
Jsem ochotný se domluvit :)

Vícemistr ČR v aquatlonu do 23 let aneb neskutečný finiš!

15.3. se ve Zlíně rozhodovalo o nejrychlejší závodníky ČR v kombinaci plavání-běh Gundersonovou technikou. V dopoledních hodinách jsem se postavil na start 400 metrů plavání. Místo toho, abych bojoval se závodníky, jsem bojoval spíše sám se sebou. Padesát metrů dlouhý bazén byl na mě asi příliš dlouhý, a tak jsem se na běh vydával se ztrátou až 43 sekund na vedoucího Kubu Kočaře. Ikdyž jsem byl po plavání velmi zklamaný, věřil jsem, že na běhu můžu vše dotáhnout. Běžecké podmínky na dráze nebyli nejlepší. Chvíli před startem přestalo pršet, teplota se pohybovala kolem 5°C a silný vítr prověřil mé "pevné" nervy. Již od začátku se mi neběželo dobře. V půlce běhu jsem si říkal, co tu vlastně dělám. Závodníky před sebou nevidím, nikoho nedobíhám...
Naštěstí jsem to vše zle odhadl. 500 metrů před cílem pětikilometrové trati mě doběhl výborný běžec Luboš Gaisl. Ikdyž jsem byl frustrovaný, řekl jsem si, že poběžím za ním, aby mi aspoň na chvíli rozrážel vítr. Pak se můj postoj k závodu zcela změnil. Asi po sto metrech jsme doběhli duo Kubu Kočaře a Jakuba Powadu, dva výborné plavce, kteří se do tohoto okamžiku drželi na třetí a čtvrté pozici. Běželi jsme tedy čtyři borci o třetí místo. Vedoucího Martina Debnara a jeho pronásledovatele Frantu Kubínka jsme neměli šanci doběhnout. Vůbec jsem nevěřil, kde se ve mně vzala taková rychlost, ale posledních dvěstě metrů jsem utíkal jako bych byl z jiného světa. Přešpurtoval jsem všechny tři borce a doběhl si pro celkové třetí místo na MČR v aquatlonu. V kategorii do 23 let jsem obsadil druhé místo za Martinem Debnarem, který mi na závodech neustále ubíhá. Martina už beru jako nekonečného rivala. Pět závodů je přede mnou, pak ho jeden závod porazím (např. MČR do 23 let triatlon Brno nebo 2.místo MS juniorů biathle Kypr).
Je pro mě motivací, ikdyž ho musím neustále nahánět. Radost z bedny mám obrovskou, mile mě překvapil i čas v cíli běhu, který se zastavil na neuvěřitelných 15:48! V podmínkách jaké panovaly to není zas tak špatné.
Teď se chystám na 12-ti denní reprezentační soustředění do španělského Loretu. Poté se ukážu na mé narozeniny, tedy 6.4. na aquatlonu v Praze. Zde se zároveň budou konat i testy SCM, kterých se rovněž ůčastním. S časem běhu bych už chtěl pod 15:30, tak doufám, že se mi to konečně povede. :)

Výsledky naleznete na:
http://czechtriseries.cz/results/race/539