EPJ Alanya (Turecko) - 5.místo a MSJ v biathle - 2.místo

   7.10. jsem se zúčastnil svého posledního triatlonové závody v juniorech. Skončil jsem celkově pátý a můžu za to být jen rád, ikdyž jsem měl možná i na víc. Po plavání jsem z vody lezl na 3. místě a tak jsem si po cestě do depa stihl odpočinout. Na kole se jeli tři okruhy. V prvním balíku jsem se držel pouze jedno kolo. Poté jsem se propadl do druhého a nakonec do třetího. Ztráta ale nebyla veliká a skupinka spolupracovala a tak jsme ještě v druhém kole sjeli druhý a následně i první balík. Takže jela obrovská skupina zhruba o čtyřiceti závodnících. V té už jsem se udržel. Před depem mě ještě zpomalil pád Rusáků, a tak jsem z depa vybíhal mezi posledními. Během běhu jsem se dopracoval až na páté místo a dotahoval čtvrté, bohužel na víc jsem v tu dobu nejspíš neměl. Na třetí místo mi scházelo pouhých šest sekund a na první pak sedmnáct. I tak jsem s výsledkem spokojený.

http://www.triathlon.org/results/results/2012_alanya_etu_triathlon_junior_european_cup/7829/

   Zhruba o měsíc později, kdy jsem měl po Turecku už odpočinkový měsíc jsem se s dalšími triatlonisty vydal na MS v biathle, které se konalo v Dubaji. Biathle spadá pod moderní pětiboja tak nebylo překvapením, že vedoucí naší výpravy byl olympijský vítěz z Londýna David Svoboda. Biathle se skládalo z 1,5km běhu,200 metrů plavání a následně pak znovu 1,5km běhu. Ze začátku jsem se držel jen tak tak ve skupince, do vody jsem skákal vpředu a z vody vylezl na prvním místě. Ihned mě doběhl kolega Martin Debnar a běželi jsme spolu skoro až do cíle pronásledovaní Lukášem Kočařem, taktéž týmovým kolegou. Domluva byla taková, že si to s Debnym ,,rozdáme,, na posledních sto metrů. No natřel mi jak malýmu hned na prvních metrech. Z vítězství se radoval Martin, druhý jsem o kousek doběhl já a třetí taktéž z ČR Lukáš. Obrovský úspěch pro Česko. Závody, ale i celou Dubaj jsme si užili.

   Po posledních závodech musím zhodnotit svou sezónu. V první půlce sezóny se mi až tak nedařilo a spíše jsem věnoval čas tréninkům, než pořádné relaxaci před závody. Což se ale ukázalo na posledních třech závodech a i proto hodnotím sezónu kladně.

   Momentálně se nacházím na pětidenním soustředění reprezentace K23 v Nymburce a poté se přesouvám na další soustředění do Trenčína. Přechod z juniorské kategorie do dospělé bude tvrdá, a tak uvidíme jak se s tím poperu :)

Mistr ČR juniorů v duatlonu - Žamberk

 V sobotu 22.9. se konalo v Žamberku mistrovství ČR v duatlonu. Bral jsem to spíše jako trénink. Navíc to byl  můj první a možná i poslední duatlon. Nejspíš to není nic pro mě. Běh-kolo-běh (5km-20km-3km), tedy
závod bez plavání, to opravdu není nic pro mě. Běželo se travnato-bahnitou cestou. Po prvním běhu jsem na kolo nasedal na čtvrté až šesté pozici. Kolo nebylo, jak říkal můj trenér, rovina. Na otočce po deseti kilometrech čekal kopec, kde se naše osmičlenná skupinka rozdělila a já samozřejmě spadl do té druhé půlky. Bez chuti jsem dojel kolo a pohlídal si tři dospěláky, kteří přijeli do depa se mnou. S celkovým osmým místem nejsu nějak moc spokojený. Závod jsem dokončil jen abych vyhrál kategorii juniorů a tedy i mistrovský titul v této kategorii. Další můj cíl bylo porazit trojici pronásledovatelů, což se mi taktéž podařilo. Tričko, stolička, medaile a diplom, pivo, guláš, buchty a zabitá sobota - to jsou jediné klady z  Žamberka :/.
    Jinak celkovým mistrem ČR se stal můj týmový kolega a kamarád David Kuchařík, který mě ,,klepl,, o více než tři minuty a  patří mu obrovská gratulace a ,,RE5PECT,, z mé strany.

Mým dalším závodem bude 7.10. Evropský pohár juniorů, což je můj poslední EP v této kategorii.

A 3.11. mě pak ještě čeká Mistrovství světa v biatle (běh-plavání-běh) v Dubaji. Tam se těším asi nejvíc. Co zatím vím, tak tam jedu s triatlonisty Lukášem Kočařem, Martinem Debnarem a Peťou Kuříkovou. Poctou nám bude závodit pod Davidem Svobodou (zlatý medailista v pětiboji z OH v Londýně 2012)

Z výsledků MČR v duatlonu Žamberk (5 km  běh - 20 km kolo - 3km běh):

Muži

01. David Kuchařík, EKOL TEAM, 0:57:15

02. Martin Novák, TCV Jindřichův Hradec, 0:58:46

03. Tomáš Svoboda, Praha, 0:59:03

... 05. František Kubínek, EKOL TEAM, 0:59:37 

Junioři

01. Jiří Kalus, EKOL TEAM, 1:00:24

02. Karel Rymeš, TJ Spartak Třebíč, 1:02:15

03. Jan Divíšek, Nový věk triatlonu, 1:03:20

Dorostenky

01. Pavlína Poláčková, EKOL TEAM, 1:14:18

02. Zuzana Fáberová, KB OEZ Letohrad, 1:18:20

03. Simona Maříková, KB OEZ Letohrad, 1:18:23

Evropský festival v Brně - 1.místo!!!

Týden po Bledu (15.9.), kde se mi závod evropského poháru povedl (4.místo), se konal závod  v Brně. Během týdne jsem už moc netrénoval, spíše ladil. Tréninky ovlivnilo dost i počasí a škola. Na start se postavili závodníci z Rakouska (můj kamarád Martin Demuth, který vyplaval hned za mnou, ale v depu nemohl sundat neopren, a první skupinku nechytil. Bylo mě ho celkem líto, jelikož vím, že je dobrý triatlonista i kamarád). Dále pak junioři a dorostenci ze Slovenska, Polska a také ze země zaslíbené talentované mládeži Maďarska. Plavalo se v brněnské přehradě, kde voda měla 18°C a vzduch 15°C. Pro mě skoro ideální počasí. V plavecké části jsem se pohyboval ve vedoucí čtyřčlenné skupince, která si bohužel zaplavala o cca 60 metrů dál a ztratila tak kolem 30-40s. I tak jsem vylezl okolo 3. místa. Díky mému rychlému depu jsem si na cyklistickou část vytvořil náskok, který mě vydržel jen čtyři kilometry, ale zato jsem ušetřil spoustu sil. Kolo se jely dva desetikilometrové okruhy. Výhodou pro mě byly tzv. Farinky. Kilák a půl dlouhý kopec plný zatáček, kde to znám z našich speciálních  tréninků. Zhruba v 8-členné skupince se nacházel i maďarský László Tarnai (2.místo na JEP Vídeň 2011), který je hlavně výborný běžec.Oba jsme se celý závod navzájem hlídali. Z depa na běžeckou část jsem se dostal do čela spolu s Polákem Bremborem a Lászlem. Věděl jsem, že to nemůžu přepálit. První kolo se běželo na pohodu. Do druhého kola jsem chtěl nasadit, zkusil jsem to a na trhák zareagoval jen László. Pak nasadil on mně a já jen tak tak uvisel. Asi půl kiláku před cílem z kopca jsem protáhl krok. Otočím se a vidím, že je mezi mnou a Maďarem mezera. Tak přidám a poslední rovinku do cíle jsem šel naplno. Udržel si cca pětisekundový  rozestup a s takovým jsem i vyhrál.

 Vítězství chutná sladce, ale stylové vítězství chutná ještě lépe.       

                 Třešničkou na dortu už je jen oznámení od mého trenéra, že se první týden v listopadu nejspíše podívám do Dubaje, kde bych se spolu s některými triatlonisty a pětibojaři měl zúčastnit MS v Biatle (nejspíše běh-plavání-běh).
22.9. mě ještě čeká MČR v duatlonu (běh-kolo-běh) a dále pak 7.10. můj poslední závod v juniorech v Turecké Alanyi.

EPJ Bled (Slovinsko) - 4.místo a MČR juniorů na Lipně - 2.místo

Asi mezi dva největší závody mé druhé poloviny sezony patřilo Mistrovství ČR na Lipně (19.srpna) a dále i Evropský pohár juniorů v supersprintu ve slovinském Bledu.

MČR Lipno (2.místo)

Na tento závod jsem se snažil připravit, ale nepřestat trénovat, a tak jsem byl poněkud unavený, neodpočatý. Konečně po dlouhé době jsem se cítil na plavání dobře, vylezl jsem s Lukášem Červenkou se ztrátou přes dvacet vteřin na plavce Jakuba Kočaře. Na kole jsem si říkal, že budeme střídat a prostě ho dojedem. To se bohužel nestalo, jelikož byl Lukáš úplně  vyřízený.Teď už  vím, že jsem měl odjet sám. Chhtěl jsem ale pošetřit síly na  běh.  Na obrátce nás dojela početnější skupina, kde se také moc nejelo a odtahal jsem toho spoustu já. Do depa jsme přijeli asi s minutovou ztrátou na Kubu a na běhu, v třicetistupňovém vedru, jsem se málem upekl. Minutovou ztrátu jsem nestáhl a tak se z vítězství o kousek radoval Kuba Kočař. Jistě mě trápí, že mě porazil, ale spíš než zklamání jsem       

měl chuť na sobě více zapracovat. Běh jsem měl 6. nejrychlejší ze všech a nejrychlejší z juniorů. Aspoň za toto jsem rád. Já se z této prohry poučil a motivovalo mě to dál. Prostě ne vždycky je posvícení. :(

Evropský pohár juniorů Bled  (Slovinsko - 4.místo)

Tři týdny po MČR se konal závod na kratších tratích než normální sprint (0,4-13,3-3,3).

Dva týdny jsem vzal opravdu zodpovědně. Snažil jsem se spíše logicky potrénovat a týden před závodem už  jen pořádně odpočinout. Před závodem vzít i rozcvičení a zahřátí svalů zodpovědně. V Bledu jsem startoval již minulý rok a tak vím, jak to tam vypadá. Krásné a čisté jezero na severu Slovinska. Na kole se jedou dvě   6,6km dlouhá kola. Spíše technická trať s prudkým kopcem, kde by zvláště u  mě mohly nastat problémy. Takže plán na dva týdny byl jasný. Naplavat prvně kilometry ve vodě, další týden přidat rychlost a sprinty na ,,smrt´´ a zařadit i posilku. Na kole vyjet pár kopců. A běh tak jak vždy se zařazením přechodů z kola.  

   Moje taktika na plavání? No prvně jsem to chtěl zkusit zprava, abych se vyhl tlačenici na startu, ale poté jsem  uviděl Petera Nemetha (nejlepší plavec, který se zúčastnil i ME juniorů v dálkovém plavání) jak je vpravo. Tak jsem se snažil plavat za ním. Po plavání jsem byl v depu třetí, což byla krásná pozice. 

   Na kole, kde nás v kopci dojeli dva Belgičani, nás jelo celkem třináct. V druhém kole se v kopci odtrhli dva Belgičani, Ital a  Rus. Na trhák jsem nezareagoval. Pro naši smůlu měli na otočce pád Nemeth s Maďarem, což nás zpomalilo. Do depa jsme přijeli se ztrátou cca dvacetpět vteřin na vedoucí skupinku. V depu jsem ztratil spoustu času nazouváním bot. Z vedoucí skupinky se mi podařilo seběhnout Rusa Kaurova. No kdybych věděl kolikátý jsem, tak bych se možná zmáčkl ještě víc a dřív. Doběhl  jsem čtvrtý, ale to jsem se dozvěděl až v cíli. I tak jsem za čtvrté místo rád, hlavně na běhu jsem na vítěze ztratil pouze vteřinu a za svůj 3.nejrychlejší běh a 4.nejrychlejší plavání jsem rád. Byl to asi jeden z mých největších úspěchů mé triatlonové kariéry bo aspoň tohoto roku.. Ikdyž konkurence nebyla veliká, tak jsem porazil spoustu papírově lepších závodníků. I spoustu těch co mě ,,naložili,, v Táboře.

Hned za týden mě čeká Evropský festival v Brně. Další týden pak moje premiéra v duatlonu v Žamberku (5km běh - 20km kolo - 2,5km běh), které se jede jako MČR. A o dva týdny později pak můj poslední závod sezony v Turecku (Evropský pohár), což je i můj poslední závod v juniorech. Tydle poslední dva závody beru spíše ale ,,for fun´´. Navíc v Turecku po závodě zůstáváme a dáváme si týdenní opalovačku :)

Výsledky (0,4-13,2-3,3) :

Junioři (49 startujících) :

1.De Keyser (BEL) 37:43

2.Vanderplancke (BEL) 37:53

3.Parmigiani (ITA) 38:00

4.Kalus (CZE) 38:12

13.Lebeda (CZE) 39:28

17.Kuncl(CZE) 39:46

22.Linduška (CZE) 40:45

Juniorky (33 startujících) :

1.Fuchs (HUN) 41:36

2.Kivioja (EST) 41:42

3.Schanung (ITA) 41:46

11.Vítová (CZE) 43:57

16.Zahradníčková (CZE) 44:36

První závodní období + plány na druhé z.o.

Po ME v Izraeli na mě čekala první část sezony. Mezitím jsem se zúčastnil závodů jak v ČR, tak i v cizině. Zatímco v ČR se mi daří a dosahuji  výsledků, které potěší a zvednou mi sebevědomí. To se ale nedá říct o závodech v zahraničí. Chtěl bych tedy ve stručnosti napsat, jakých závodů jsem se zúčastnil v 1. závodním období. Tady jsou:

10.6. - ČP Račice (1. místo) bezhák 
Myslím, že tento závod se mi celkem povedl. Po plavání jsem z depa vyjížděl jako první. Párkrát jsem prostřídal pořadí s Víťou Kučerou, ale do depa jsem opět přijel první a s náskokem zhruba minutu a půl jsem doběhl pro své první vítězství v českém poháru tohoto roku. Spokojenost :)

16.6. - EPJ Vídeň (22.místo) z celkového počtu asi 80-90 startujících (včetně rakouského mistrovství)
Konkurence byla, ale bývá horší. Na první bojce jsem byl mezi prvními, tam jsem ovšem dostal pár ran a proto jsem vyplaval až kolem 15.-20.místa, v depu při sundávání neoprenu se mi strhl čip a to mě stálo čas. První balík jsem těsně nechytl, a tak jsem jel v druhém, který ale nespolupracoval na tétorovinaté t. Občas to byla spíš taková vyjížďka a nikomu se nechtělo táhnout. Jeli jsme 34km/h a tak jsem je v posledním kole trhl sám, zrychlil na 46km/h. Za tři minuty mě dojeli. A na běhu jsem už víceméně předbíhal, bohužel to stačilo jen na 22.místo.

30.6.- ČP Telč (1.místo)
Po plavání jsem jel s Frantou Linduškou a Lukášem Červenkou před skupinou pronásledovatelů. Se zhruba stejným náskokem jsme dojeli i z kola. A běh už byl pro mě suverénní. Ovšem jeden z nejhorších závodů v 35°C vedru.

7.7. - EPJ Holten (Holandsko) - (41.místo ze 74)
Od tohoto závodu jsem moc neočekával. Plavání mě překvapilo. Vše jsem vsázel na první bojku, kde jsem také byl třetí, pak jsem se ale propadl a vylezl zhruba patnáctý. No chtěl jsem dohnat první balík, to se mi podařilo ale i ne,byl jsem mrtvej, pustil jsem to a tak jsem spadl do druhého balíku, s kterým jsme ale díky skvělé spolupráci za chvíli dojeli první skupinu. Při nájezdu do města na kruhovém objezdu jsem se ocitl vzadu  a díky dvoum borcům přede mnou nás skupina odpárala a zbytek závodu jsme jeli pak v tříčlenné skupině. Na běhu mě předbíhal jen jeden triatloista. Můj kamarád z Anglie, kterého jsem se chvíli držel. Měl však příliš rychlé tempo - jeho běh byl jeden z nejrychlejších ze všech.

Po období Vídeň-Holten, kde jsem toho moc kvalitního nepotrénoval jsme odjeli na týdenní soustředění do Litomyšle. Teprve až tam jsem zjistil, možná také díky Lukáši Kočařovi, že protriatlon dělám asi málo. Vzal jsem si to k srdci a začal trochu víc trénovat.
21.7. jsem si střihl závod Hulmen (Hulínský triatlon) - (1.místo), na distancích 0,45-33-6,3
Závod jsem odjel  celý sám, startovalo se po intervalech, tudíž jsem neměl přehled nad ostatními závodníky. Suveréně o víc jak 5 minut jsem vyhrál a opět si trošku zvýšil sebevědomí.

29.7. EPJ (Tábor) - (48.místo ze 76)
3 dny před tímto závodem jsem si pravděpodobně narazil ruku (myslel jsem, i doktoři říkali, že je to podezřenína zlomeninu). Závod jsem tedy neměl v plánu jet. Každým dnem se ale ruka zlepšovala a tak jsem si řekl, že to zkusím. No ruka mě při závodě ani moc nebolela, spíš víc na kole než při plavání. Asi nejvíc nabitá startovka favoritů se tu v ČR potkala. Po plavání jsem z vody lezl zhruba na 23.místě. To stačilo na druhý balík, z kterého jsem s Rakušanem odpadl, jako obvykle, v kopečku :( Pak už jsem se udržel v další skupině. Bohužel ty skupiny před námi byly opravdu početné a tak bojovat na běhu o 40-50.místo nebylo pro mě zrovna nutné. Ovšem teď jsem se doufám ponaučil, že bojovat se má o každé místo, ikdyž není chuť.

Po tomto závodě pro mě skončilo 1.závodní období. Teď mě čeká až 19.8. MČR na Lipně. Dále pak bych se chtěl v září jistě zúčastnit EPJ v Bledu (Slovinsko) a Evropského Festivalu v Brně.
Prvně ale musím zlepšit trénink (zvýšit přípravu v plavání, zaměřit se na sílu na kole a poladit víc běh). Todle to vše stojí velké úsilí a peníze. Proto asi nemá cenu utrácet za závody v zahraničí, pokud se pořádně nezlepším, aspoň na kole. V Táboře jsem se předsvědčil, že triatlonisti z Anglie, Norska, Belgie či Německa jsou prostě o třídu, možná i dvě výš. A podle mě to je i tím, že nejezdí na každé závody. Spíše se připraví na pár evropských pohárů a pak zajedou kvalitní výsledek. Dále regenerace a výživa hraje významnou roli a protahování ještě významnější, pak se mi nestane, že mě chytne křeč (Tábor)

Kdyby jste měli kdokoli nějakou radu či zkušenost, jak ovlivnit zlepšení (sílu na kole,výbušnost a skloubit to s plaváním a během / výživu / regeneraci atd.) budu za tyto rady vděčný. Děkuji :)

Ekol Elite Triathlon Team - to je tým českých triatlonových hvězd

Triatlonový klub Ekol Elite Triathlon Team

Klub byl založen v roce 1987 pod názvem Morava tri-club.V 90. letech známý pod jménem Kepák team, na přelomu milénia jako Olympo team. Od roku 2002 jž nese tradiční jméno Ekol team.

Základní informace

Lokalita	Družstevní 21, Řečkovice, Brno, Czech Republic
	http://www.galantbrno.cz/ekol-team/ Odkaz na facebook: http://www.facebook.com/EkolBrno
	Velká jména historie a součastnosti: Tomáš Kočař - 7 násobný Mistr ČR, 1. česká evropská hvězda triatlonu Filip Ospalý - Mistr Evropy, OH 2000, 2004, 2008, 9-ti násobný Mistr ČR Petr Vabroušek - mnohonásobný Mistr ČR, účastník více než stovky Ironmanů Martin Krňávek - Vícemistr Evropy, 3 násobný vítěz závodu Světového poháru ... Renata Berková - reprezentace na OH 2000 Lenka Radová-Kovářová - reprezentace na OH 2004, 2008 Radka Vodičková - reprezentace na OH 2012 Vendula Frintová - Vícemistryně Evropy, reprezentace na OH 2008, 2012Ekol elite triathlon team:
	Dlouhodobě nejúspěšnější triatlonový klub České historie. Několikrát oceněněn nejlepším sportovním klubem v městě Brně z hlediska mezinárodních sportovních úspěchů v posledních letech. Původní myšlenka, která dala impuls ke vzniku triatlonu jako oficiálního sportovního odvětví, má své kořeny v odvěké lidské touze zjistit, kde leží hranice lidských možností. Triatlon je dynamický, náročný a poctivý sport. Triatlon je jedním z nejmladších olympijských sportů, avšak za tři dekády své existence se stal celosvětovým fenoménem. Během své premiéry v rámci olympijských her v Sydney v roce 2000 se triatlon dočkal hvězdného úspěchu, neboť snažení triatletů z celého světa sledovalo v ulicích Sydney více než 500.000 diváků, kteří závodníkům vytvořili atmosféru, na kterou se nezapomíná. Triatlon je sport, kterému se velké většině věnují inteligentní a přemýšliví sportovci, pro které se triatlon stává více životním stylem než sportem. Brno - centrum evropského triatlonu EKOL TEAM (dříve Morava tri-club, Kepák team a Olympo team) založili pánové Tomáš Kočař, Michal Kočař a Olin Tegze v roce 1987. Klub má za sebou bohatou, velkými sportovními úspěchy ověnčenou historii. EKOL TEAM patří mezi nejlepší evropské triatlonové kluby. EKOL TEAM je nejúspěšnějším sportovním klubem v městě Brně z hlediska mezinárodních sportovních úspěchů v posledních letech. První světovou hvězdou českého triatlonu byl Tomáš Kočař, který v letech 1986 – 1996 vybojoval celou řadu skvělých umístění na největších světových triatlonech. Ve své kariéře se stal např. 7x v řadě mistrem republiky, vybojoval 2. místo ve Světovém poháru, 4. místo na Mistrovství Evropy, 9. místo na Mistrovství světa a zvítězil ve více než 40 triatlonových závodech v 11 zemích. Jeho nástupci dovedli český triatlon na absolutní světový vrchol. V barvách EKOL TEAMU startovali nebo startují taková esa světového triatlonu jako FILIP OSPALÝ, MARTIN KRŇÁVEK, RADKA VODIČKOVÁ, PAVEL ŠIMKO, PETR VABROUŠEK, LENKA RADOVÁ A VENDULA  FRINTOVÁ. Vedle výše uvedených světových hvězd startuje za EKOL TEAM  několik desítek talentovaných závodníků, žákovských, dorosteneckých i juniorských reprezentantů ČR Brno tak patří mezi centra evropského triatlonu!

Tréninkový týden 21.5.-27.5. aneb příprava na EP Vídeň (16.6)

Po nepříliš vydařených závodech v Blažovicích, které se konaly o víkendu, jsem se opět vrátil do tréninku. Mým cílem bylo hodně zamakat, hlavně na kole, tudíž trochu omezit km na plavání.
Rád bych tedy ukázal tréninkový týden 21.-27.5. aneb příprava na EP ve Vídni, který se koná 16.6. Týden před tím mám závody ČP v Račicích, který beru na rozzávodění a doufám že mi to dodá i trochu inspiraci.

21.-27.5.2012


PONDĚLÍ:
dopoledne: 63km kolo zvlněný terén (cca průměr 28km/h)
večer: 12 km běh v lese

ÚTERÝ:
ráno: plavání 3,5km - packy,síla,výtahy z vody...
odpo: běh dráha hl. náplň - 3x(1000svižně+500rychle) (průměr 3:08-3:12 na kilák a pětistovky 1:23-1:26)
          ovšem měl jsem toho jít víc, ale byl jsem úplně marnej, tak jsem se na to bohužel vykašlal :(

STŘEDA:
Ráno vstávám, ale nejsu schopen vstát na ranní plavecký trénink - spím dál!
odpo: 80km kolo rovina hl náplň 8x(5´rychle průměr 41km/h + 3´lehce)
           po kole přechod na běžeckou dráhu (3km jako 400m rychle a 400m lehce pr. 1:12/400m)

ČTVRTEK:
ráno: 3,9km plavání (2x800m kraul - první jsem se hecnul a práskl ju tam za 9:12 neboli pět sekund za osobákem - to de! :) , opět končím dřív :D )
      po plavání běh: 11 km po trávě,štěrku a betoně jako 10km cca 4min./km, kilák výklus
odpo: 53km kolo lehce

PÁTEK: 
volný den - 1,5km vyplavání, na únavu lehounce technika....

SOBOTA:
ráno: plavání 4,4km hl. náplň 6x400m kraul (starty: 3x 5:30,1x 5:45,1x 6:00/
                                                     časy - 4:45, 4:45, 4:45, 4:43, 4:39, 4:40)
52km kolo do Blanska se podívat na závod v triatlonu a zpět přes Adamov - návštěva
večer: 15km běh (rozklus,abeceda,rovinky 4x) hl. náplň 3x do kopce (1´20,1´,40´´ - meziklus dolů)

NEDĚLE: 
ve stylu LAZY BOY - povalování

Po tomto týdnu jsem zjistil, že si umím docela máknout. Ve vodě ikdyž nemám naplavaný a kolo mi začalo konečně jet a po sobotním běhu jsem se také cítil lépe. No samozřejmě zase přišel den, kdy má lenost předčila všechno ostatní a má radost z tréninku opět upadla. Uvidíme jak půjdou další dny a nebojte se, klidně mě sem něco napište, nějaký komentář, který mě např. inspiruje v něčem jako je třeba pohyb a co mám dělat proti lenošení a blbé náladě z ničeho.

TRIEXPERT CUP 6km Pisárky - Anthropos (Brno) - 3.místo

10.5.2012, tedy den po příjezdu ze soustředění v Litomyšli a časovky v Ústí nad Orlicí jsem se zúčastnil běžeckých závodů na brněnské stezce. Z rekordních 268 běžců jsem se umístil v celkovém pořadí na 3.místě. I čas byl celkem pěkný a jelikož na mě dvakrát čekal kopec, tak jsem byl mile překvapen, jak mi to běželo. Kopce totiž nemám rád. Navíc to byl můj první běžecký pohár. Navíc, že tento závod poběžím, jsem se dozvěděl až po ranním běhu, tedy dopoledne. Tak jsem si po obídku zchrupnul, dal si energy drink za 7Kč a vyrazil do místa závodu, což jsou pouhé 4km od mého domu. Byl to pro mě rozklus a ani moc rovinek jsem nedal. Prostě to brnkalo tak jaksi samo. :)

Níže můžete vidět výsledky z tohoto závodu:

http://www.triexpertcup.cz/vysledky-zavodu



May 10, 2012, the day after the arrival of concentration and time trial in Litomyšl in Usti nad Orlici, I attended a cross country trail races at Brno. From a record 268 runners I placed overall in 3rd place. I was quite a nice time, and since the hill waiting for me twice, so I was pleasantly surprised at how I ran it. Because I do not like hills. Moreover, it was my first Cup runner. In addition, this race run, I learned after the morning run, then in the morning.So I nap after lunch, he put his energy drink for 7Kč and went to the place of the race, which is just 4km from my house. It was for me to jog and not much I did not straights. It just kind of strumming so itself. :)




Below you can see results from this race:

http://www.triexpertcup.cz/vysledky-zavodu

Soustředění juniorské a K23 reprezentace v Litomyšli 4.-8.5.2012

      Od 4.-8.5.2012 jsem se zúčastnil soustředění v Litomyšli. Sešlo se nás tu něco okolo 12 sportovců z SCM, což není zrovna příliš mnoho. I tak jsme za těch pět dní kvalitně potrénovali. Plavecké a běžecké tréninky většinou probíhaly odděleně - junioři a K23. Cyklistické pak společně. Musím říct, že nám počasí celkem přálo. Bylo mezi příjemnými 15°C-20°C, což jsou pro mě výborné podmínky pro trénování. Nemám moc rád velké vedro ale ani zimu. Každý den jsme chodili plavat na 60-90 minut. Plavali mezi 3-5km. Většinou jsem ale plaval úplně sám. Na kole jezdili okolo 60km. A běhat jsme chodívali do lesa a jednou jsme byli na běžecké dráze. Po zklamání z ME v Izraeli jsem neměl tolik chuti do trénování. Ovšem to se začalo postupně měnit. Plavání se nechodilo nijak moc ostře, což mi nevadí, jelikož tolik plavat nepotřebuji(ani mě to nebaví). Myslím, že pro mě je lepší se pouze jen tak čvachtat.
      Zajímavý trénink pro mě byl: 3x (4km do mírného kopce záodní. tempo kolo, zpět lehce a poté ihned přechod na běh v lese, kde úsek měřil 1,2km). Musím říct, že na kole mám stále obrovské rezervy, ale také si myslím, že se to čím dál tím víc zlepšuje. Po zklamání z běžecké části v Izraeli mě mile překvapily právě tyto přechody, kde mi to běželo vpodstatě zadarmo. V poslední třetí sérii jsem se pokoušel i o uvisení s Martinem Debnarem, ale přeci mi jen 5 sekund nadělil, a tak jsem se i dnes přesvědčil, že je Debny stále běžecký pán.
      Další den odpoledne na nás čekal běžecký trénink na dráze. 3x2km svižně s pauzou 3 minuty mezi. Jelikož mi dvě hodiny spánku předtím neudělali moc dobře, první dvoukilák jsem se spíše probíral. Měli jsme to chodit okolo 6:40-6:50, což jsme splnili přesně(6:51/6:41/6:47). Závěrem na nás byla  připravena lahůdka. Po posledním dvoukiláčku pauza pouze minuta a pak ostré jedno kolo, tedy 400 metrů. Inspirací se pro nás stala sázka. Běžte to pod 65 sekund a  máte u mě tu velkou milku. Sliboval pan Kočař. S Kubou jsme se do toho tedy opřeli a po 100 metrech se do mě dostal Bolt a já to vzal za své a doběhl jsem za 59 sekund a Kuba za 65 sekund. Oba jsme nakonec čokoládu dostali, což mě mile překvapilo. A já jsem opět odhodlán dát do tréninku víc než kdy dřív.
      Poslední den na nás čekal cyklistický závod do vrchu. Na trati dlouhé 3,8km se startovalo s minutovým rozestupem. Vpodstatě unavený jsem skončil na 20. místě z 93 lidí, ale na únavu si rozhodně stěžovat nebudu.  Připravenost dělá mistry. Časově to ale nebyl zrovna nejlepší čas, ale to jsem věděl už předtím, že je cyklistika u mě mizerná. Prostě ta síla na kole v kopcích mi stále ještě chybí. Proto bych se na to měl řádně zaměřit.
      Každopádně na soustředění jsem si užil i spousty legrace a motivovalo mě dál...
Rady zkušených trenérů a triatlonistů Zdeňka Kabrhela, Tomáše Kočaře, ale i trenéra K23 Luboše Bílka mě povzbudila a já jim za tyto rady a inspirační proslovy děkuju.

Jirka ,,Kalda,, Kalus

Vedro v Nymburku ovlivnilo výsledky testů triatlonistů z SCM

Vedro v Nymburku ovlivnilo výsledky testů triatlonistů z SCM

Reprezentační trenér a koordinátor mládežnických kategorií Zdeněk Kabrhel | Autor fotografie: sportimage.cz / Ladislav Adámek

28.duben

Extrémně teplé počasí ovlivnilo zejména běžeckou část výkonnostních testů členů triatlonových Sportovních center mládež (SCM), které se uskutečnily v sobotu v tréninkovém středisku v Nymburku. Reprezentační trenér a koordinátor dorostu, juniorů a kategorie K23 Zdeněk Kabrhel ale byl s výkony sledovaných závodníků spokojený.Dorostenci a junioři se poměřili na kraulové čtyřstovce a třech kilometrech na dráze, kategorie do 23 let plavala osmistovku a v běhu musela zvládnout 5000 metrů. „Jedná se o ověření výkonnosti mladých závodníků před začátkem triatlonové sezony, jestli splnili tréninkové ukazatele, které na ně byly kladeny,“ uvedl Zdeněk Kabrhel.

Podle něj splnily plavecké výsledky očekávání, ale v běhu zůstali triatlonisté kvůli klimatickým podmínkám pozadu. „Bylo to způsobené jednak velikým vedrem a pak i docela silným větrem. To se podepsalo na pomalejších časech na tartanovém oválu,“ pokračoval Kabrhel.

V dorostu dopadli nejlépe v testovacím aquatlonu Niki Kářková z Tábora a Lukáš Červenka ze stejného oddílu. Mezi juniory byli nejrychlejší Marika Zahradníčková z Třebíče a Jiří Kalus z Ekol Teamu Brno. V K23 Petra Kuříková z Jablonce a Tomáš Řenč z pražské Slavie.

„Tito vítězové dostali od partnera České triatlonové asociace firmy High 5 balíček sportovní výživy, výsledky z testů mají vliv na výši finančního příspěveku na přípravu a na nasazování do mezinárodních soutěží, například u K23 na účast v akademickém mistrovství světa,“ dodal Kabrhel s tím, že juniory a K23 čeká od 4. do 8. května soustředění v Litomyšli, které bude jedním z přípravných kempů na vrcholné akce roku.

Jiří Kalus: Triatlon je pro mě životní styl

Sluníčko hřeje a jaro klepe na dveře. To je znamení, že triatlonová sezona co nevidět vypukne. Většina závodníků se na ní zatím pečlivě připravuje. Reprezentanti se budou snažit probojovat na olympiádu, všichni ostatní chtějí do sezony vstoupit podle svých možností tím nejlepším způsobem. Redakce Sportimage.cz se rozhodla stejnými otázkami oslovit zástupce všech triatlonových odvětví a generací, aby o sobě prozradili o něco víc než je v tradičních rozhovorech obvyklé.

AUTOR | MILAN NOVOTNÝ

Prvním, kdo odpovídal na otázky, je brněnský junior Jiří Kalus z týmu Ekol Team o.s. Osmnáctiletý mladík momentálně pobývá na tréninkovém kempu na Mallorce a jeho cílem je probojovat se na dubnové mistrovství Evropy v Izraeli.

Jak dlouho se věnujete triatlonu?
S triatlonem jsem se poprvé seznámil jako dorostenec v létě 2010. Tou dobu jsem ještě závodně plaval, hrál fotbal a futsal. Teprve po zlomenině nohy, což bylo přesně před rokem, jsem se začal naplno věnovat triatlonu.

Která verze triatlonu je vám nejbližší?
Musím říct, že všechny druhy triatlonu mají něco do sebe. Jsem ještě mladý, asi až časem poznám, co mi bude nejvíc sedět.

Co pro vás znamená triatlon?
Je to třikrát víc trénování než u jiného sportu. Triatlon je už určitě i můj životní styl. Rád bych se mu věnoval i dál. Uvidíme, jak to půjde a jak se všechno vyvine.

Kolikrát ročně jste schopný závodit?
V zimě absolvuji jeden či dva plavecké závody. V přípravném období chodím i aquatlony. V hale jsem se zúčastnil atletických závodů, což bylo  česko-slovenské utkání sportovních gymnázii v Bratislavě, kde jsem byl první 3000 metrů a naše brněnské gymnázium celkově vyhrálo. V létě se chci soustředit na Evropské poháry a třeba i některé větší triatlonové závody. Musí jich ale být přiměřeně, protože vysoký počet startů škodí. Odhaduji, že mi to vyjde přibližně na šest až osm závodů.

Triatlon je fyzicky značně náročný sport, stihnete vedle něj i jiné sporty?
Jak jsem již řekl, dřív jsem hrál i fotbal. Když ale od triatlonu chcete něco víc, zlepšit se, tak moc času na jiné aktivity nezbývá. Druhá věc jsou zranění, což hrozí právě při fotbalu. Rád si zakopu, ale to až po sezoně. V rámci suché přípravy hrajeme i florbal, který mě baví. Mám rád spoustu sportů.

Co pro vás znamená „relax“?
Podle mě je relax základem úspěchu. Kdyby nebylo odpočinku, nepřišla by vítězství. A když jste permanentně unavený, těžko se dá zlepšovat. Ale určitě jsou i chvíle, kdy odpočinek musí počkat.

Jaké jsou vaše roční dávky v plavání, jízdě na kole a běhu?
Musím říct, že jsem tuto zimu nebyl dlouhodobě nemocný, což je snad poprvé za mých osmnáct let. Takže jsem se věnoval hlavně běhu a zvládal jsem i 70-80 kilometrů za týden. Teď již ale běhám poloviční dávky. Plavu průměrně okolo 80 kilometrů za měsíc a na kole se budu snažit na jaře najezdit co nejvíc. V zimě jsem se k cyklistice tolik nedostal, jen když bylo hezky. Trenažér mě totiž tolik nebaví.

Myslíte, že se český triatlet může někdy dostat v anketě Sportovec roku do Top 10?
Myslím, že máme talentovanou mládež a že se triatlon rozrůstá o nadějné sportovce, takže to do budoucna možné určitě je.

Kolik vás stojí jeden závodní rok?
Triatlon je velice nákladný sport. Hodně záleží do čeho člověk financuje. Myslím, že když jsem minulý rok jezdil Evropské poháry a startoval na evropském šampionátu, tak mě to vyšlo něco málo pod 100 tisíc korun.

Kdo konkrétně pro vás v triatlonu udělal nejvíc?
Určitě moje rodina. Kdyby nebylo jejich obětování, tak bych triatlon nedělal. Zaplatili mě spoustu věcí, a dokonce kvůli tomu ani nejeli na dovolenou. Musím upřímně říct, že si to snad ani nezasloužím... A další poděkování patří klubu. Hlavně mým trenérům Klímovi a Kočařovi.

Jsou v Česku optimální podmínky pro růst mladých triatlonistů?
Kdybych řekl dostatečné, tak by to bylo podle školního známkování za čtyři. Tak v tom případě bych ty podmínky asi ohodnotil o trochu lépe. Určitě to není zase tak zlé. Dneska je ale všechno o penězích, a ty tu nejspíš chybí, protože tenhle stát investuje do sportu všeobecně málo financí. Jinak v Brně si nemůžu na podmínky stěžovat.

Jak hodnotíte úroveň domácích závodů, mají pořadatelé v něčem rezervy?
Záleží jak kde. V cizině se na triatlon dívá více lidí, a závody jsou pro ně atraktivnější. Já bych posunul triatlony víc směrem do obytných center, kde se sejde nejvíce diváků. V některých českých městech to tak již funguje.

Kdo byl vaším vzorem, triatlonovým i obecně sportovním?
Jednoznačně Lukáš Kočař, díky němuž jsem začal s triatlonem. Vždycky byl a bude mým triatlonovým vzorem. Mimo triatlon je to můj táta, cyklista Lance Armstrong, fotbalista Zinedine Zidane a boxer Cassius Clay. Ti všichni mě něčím zaujali a já se jimi inspiroval.

Myslíte, že média dostatečně referují o triatlonovém dění?
Na triatlonových stránkách se dá dočíst celkem dost. Jinak se ale v novinách člověk spíš dozví, jak dopadl fotbalový zápas Liberce s Jabloncem, ale ono by na titulní stranu spíš patřilo, že Vendy Frintová byla druhá na mistrovství Evropy...